Nedělní televizní debata Otázky Václava Moravce tuto neděli hostila mimo jiné šéfa ČSSD Jiří Paroubka a šéfa ODS Mirka Topolánka. Tímto duelem byl pravděpodobně odstartován maraton předvolebních kampaní politických stran a zahájila přípravu na letošní volby do Parlamentu ČR.
Hlavním tématem diskuze byla očekávaně celosvětová krize a její dopad na výši schodku státního rozpočtu, který je vládou bývalého komunisty Fishera nasazen v extrémní výši. Jasné spekulace o tom, zda celá úřednická vláda „dostala“ delší mandát po domluvě všech vládních stran a to tak, že veškeré nepopulární reformy padají na „nestraníky“, velice často převládají nad médii uveřejňovanou neobvykle vysokou oblíbeností stávajícího premiéra. Tomu nahrává i jednotné vystupování lídrů vládních stran, které postup Fishera a jeho vlády jednohlasně podporují. Žádné rozepře, žádné námitky, jen podpora.
Kdo však od duelu očekával od dob opoziční smlouvy smíření soupeřících ODS a ČSSD byl na omylu. Na jednu stranu obhajoby svých politických činů a na druhou kritika toho druhého. Kdo podobné duely sleduje pravidelněji, jistě se shodne, že v tomto směru bylo vše standardní. To samé si jistě musí uvědomovat PR oddělení každé ze stran. První do boje tedy vytáhl Paroubek, který nasadil velmi selské označování problémů a řešitele z ODS nazýval skutečně politicky extrémními slovy. Kdybych zapomněl na noviny plné kauz, ve kterých se často skloňovalo jméno Paroubka, Šloufa a jiných ve spojení s mafií, asi bych „klukovi Jirkovi“ jednoznačně dal hlas za selskou sympatii.
Mirek Topolánek se však zachoval jako klasický gentleman z ODS a veškeré útoky Paroubka nechával bez povšimnutí. Neslyšet, nevidět a mluvit. Politická výchova se u ODS vyučuje zřejmě i po odchodu Václava Klause intenzivně, v nedělním duelu však vylepšená o cosi, co se nedá nazvat ani populismem. Topolánek jistě promine, ale skutečně působí spíše jako komik, když na jednu stranu mluví o zákonech, které budou postihovat zločince a ne obyčejné lidi, na stranu druhou se s Dalíkem pouští do těžkého businessu s politickým lobbingem.
Záznam z duelu ZDE.
Již prezident Masaryk říkával, že politická reprezentace je reprezentací společnosti. Nedělní duel však nebyl ničím jiným, než obyčejnou komedií, která je standardně na programu před potřebou přemluvit voliče, aby jednou za čtyři roky zapomněli na minulost a věřili, že budoucnost bude skutečně lepší. Věřit v lepší budoucnost je určitě cesta správná, platí to tak však i s Paroubkem nebo Topolánkem?
